Někteří lidé „slyší“ hlasy, zvuky nebo třeba melodie, jejichž reálný zdroj neexistuje. Hlasy se ozývají v hlavě, mohou přicházet jakoby z okolí (například z bytu od sousedů), „z vesmíru“, každý člověk je vnímá jinak.
Zkušenost z hlasy má přibližně 10% procent populace, ovšem nemusí se vždy jednat o duševní nemoc.
Lidem, slyšícím v duchu hlasy, funguje v mozku centrum pro sluch a řeč v tu chvíli stejně, jako by někdo opravdu mluvil.
Hlas může mít různou intenzitu, může šeptat, mluvit potichu, nahlas, ale i křičet. Může mluvit jedna nebo několik osob, měnit se může barva hlasu, pohlaví i věk. Mohou to být hlasy lidí, které znají, ale i hlasy cizích lidí.
Hlas třeba radí, komentuje běžnou činnost, nebo dokonce šikanuje. Člověk uslyší mluvit konkrétní i imaginární osoby, neznámou dívku či chlapce, bohy, ďábla, skřítky, své živé i zemřelé rodiče, prarodiče a další příbuzné, kamarády či známé, nebo třeba jen vnímá melodie. Mohou to být hlasy ženské, mužské, ale také to mohou být hlasy, kde nelze pohlaví odhadnout. Některé hlasy mohou mít jména.
Variant hlasů je tolik, kolik je lidí. Mnozí své hlasy pak popisují jako samostatnou entitu, jedinečnou osobnost uvnitř sebe, která jako kdyby uměla sama přemýšlet, promlouvat z vlastní vůle a vůbec si žila vlastním životem. Napovídá, kritizuje, pomáhá, ozve se, kdy se jí zachce.
Hlas může mluvit nonstop, jen v určitou denní dobu, nebo jednou za čas za určitých okolností. Může k nám souvisle promlouvat, nebo jen říkat určitá slova, nebo hlásky. Někteří lidé naopak neslyší slova, ale jen zvuky, jako například ťukání, šelest, křik, hudbu, apod.
Někdo považuje slyšení hlasů za dar, jiný za prokletí, mezi „slyšiteli hlasů“ jsou lidé obyčejní i slavní a úspěšní i chudáci, často takoví, kteří trpí duševními poruchami.
Nicméně je řada lidí, kterým hlasy nebo vize velmi ztrpčují život – kritizují, vyhrožují, nebo způsobují zmatek
Řada známých osobností z historie, ale i ze současnosti, slyšela nebo slyší hlasy: Gándhí, Socrates, Johanka z Arku, Sigmund Freud, Anthony Hopkins, Carlos Santana, Robert Schumann, John Forbes Nash, Charles Dickens a další.
Hlasy často mohu začínat již v dětství, objevují se v kontextu našeho životního příběhu a mají nějaký smysl.
Terapeut mluví přímo s hlasy, někdy s nimi i vede dialog. Pouhé potlačování hlasů nepřináší užitek.
Jak Vám regrese pomůže?
Regresní terapie jde na rozdíl od konvečních terapií hluboko do Vaší minulosti a hledá hlavní příčinu Vašeho problému. Protože pouze nalezením hlavní příčiny, tj. nalezením okamžiku, kdy Váš problém začal, se ho můžete definitivně a na trvalo zbavit. Po vyhledání a zpracování všech příčin je terapie ukončená.
Je tato metoda bezpečná?
Klient je celou dobu při vědomí, je pouze hluboce uvolněn, vše si pamatuje a má pod kontrolou, má pouze zavřené oči pro lepší soustředění. Samotné vybavení a znovuprožití nějaké události z minulosti nebezpečné není.